26. 1. 2012
jdu pěšinou, rozbředlym lesnim sněhem, z pod krusty, co je na rybníčku, čouhá nákupní košík, kolečkama k nebi. košík a holina a lahev od jaru. šlapu mokrým sněhem, taje to, co večer nasněžilo a jak jdu, blíží se ke mně tim předměstkym kladenskym lesem zpěv muezína z minaretu. to asi na sletišti je nějakej arabskej den řikám si. je arabskej den a na podiu tančej v sukýnkách kolem vztyčující se kobry, 3 jediný diváci seděj na tribůně, pijou grog a myslej na to, že zejtra je pondělí a už zas musej do práce. je neděle, arabskej den.
Ale není to tak. jak jdu lesem, mezi stromama stojí chlap s hlavou zakloněnou a zpívá. zpívá ze všech sil už několik minut. svolává duchy lesa k rozhovoru. má béžovou bundu až ke kolenum, vidim ho z dálky, v rybníčku je košík ze supermarketu, na sletišti je úplně prázdno a chlap pořád opakuje tu cikánskomuslimskou lesní mantru.
Les mě vysadil v místě, kde bývalo úplně původní starý centrum. dneska je to okraj, od kterýho město uteklo,
přívěsek ocásek dorostlej už ze tří stran špinavym příměstskym lesem. domky jsou tu nižší, mají na sebe nasedlý vrata do dvora, a přes dvůr chlívky a maštale. bývalo. uprostřed návsi je kaple s hvězdičkama na stropě, na rohu hospoda se zabedněnejma oknama a sokolovna s velkym S ve štítě. Tohle je začátek, tady 500 metrů vod hlavního tahu, vod panelákovýho sídláku a kladenských mrakodrapů.
Stáčím se už novějšíma ulicema, už slyšim auta od silnice a v tom jde proti mně. v bundě po kolena lesní mystik, hýkal, přízrak. je mentálně postiženej, kmitá nepřiměřeně zápěstim, kýve hlavou a mluví si pro sebe. plaše mě mine. vrací se z hovorů s bůhvíčímisi nebesy, ťapká nazpět do postiženýho světa ze svý nadpřirozený mise. spojil se, předal svojí nutkavou zprávu, naplnil nutný poslání génia ve svým roztěkanym těle a kličkuje zpátky do úkrytu. Na okně domku vedle mě je zevnitř vylepená cedulka s nápisem:
někdo mi urval zvonek
jestli přicházíte v dobrym, klepejte
když neuslyšim, volejte tel. 608 529 378
ale nemůžu volat zpátky, nemám na kredit
po 11 nevolejte, spim
a pod touhle zprávou je přilípnutá ještě jedna:
exekutoři mi vzali co mohli
pokud máte něco, co nepotřebujete
volejte tel. 608 529 378
díky
Míjim ten domek, zpívám si cikánskoarabskou lesní písničku a vezu nákupní košík, abych si vrátil pětikorunu co je tam zastrčená, rozhlídnout, hlavní silnice.
mějte se dobře!
hud.
26. 1. 2012
Už se moc těším na brzkou spolupráci s Lenkou Dusilovou v Akropoli, do toho ještě pár tanečků od VerTeDance a máme tu parádní večer jako na dlani...
Ve víru myšlenek a pocitů z posledního koncertu českého prozření jménem Cermaque vám s potěšením oznamuji, že skladba Skoč byla nasazena do hitparády Rádia 1 "Velká Sedma". Hlasovat můžete ZDE!
Váš yirásana!
24. 1. 2012
už tenhle tyden budemem mit novy web! design: štěpánka bláhovcová
:)
22. 1. 2012
vydechnu, kytka na stole to vdechne a postaví si z toho list.
21. 1. 2012
spát, vstát
jíst, trávit
jít do práce
pracovat
sedět celej den na prdeli, svojí prdeli
jít z práce
jíst, trávit
čumět, čumět, čumět na televizi
spát
spát, vstát
jíst, pít, trávit, polykat
jít do práce, čumět, telefonovat, čumět
čumět, čumět do kompu
sedět na prdeli, prdeli
jíst, polykat, jít z práce
jíst, polykat
čumět na televizi
reklama já zato stojím, Loreal Paříž
ty za to stojíš
spát, spát
vstát
hud. :)
18. 1. 2012
kašel, zátka, svíčka plane
planeta se pohybuje
ležíš ob zeď, potíš, píšu
písmo sťaté, hoříš, já ne
v klubku v dece, touhy v puse
zátka vedle, pivo větrá
neupíjím, vosk a čelo
moje chvíle, tvoje chvíle
kašel, psaní, v bytě, v městě
zátka, prsty, čoud jde z knotu
teploměry, lahve z basy
vlasy mokrý upocením
dvoje možný vyložení
prvních minut po půlnoci
17. 1. 2012
ahoj savci,
včera byli někteří z nás na skvělém představení Petra Nikla Já jsem tvůj zajíc, v divadle Archa.
Dnes se totéž tamtéž hraje ještě jednou. Moc dopuručuju, je to kouzelný.
hud.
6. 1. 2012
ahoj,
9.1. - tedy už teď v pondělí, hrajeme v divadle Ponec první reprízu představení "Kolik váží vaše touha?" taneční skupiny VerTeDance, ke kterému jsme udělali hudbu a živě jí k tanci hrajeme. Takže kdo chcete slyšet komplet nový repertoár Zrní, přijďte!
mějte se dobře,
hud.
3. 1. 2012
Den se kroutí, slupky a myšky myšlenky: na konečný zastávce sedim v tramvaji, techno z devadesátek, spící vožralej dopolední bezďák, paprsky prosvítaj, třpytky, ženský.
Ženský v klubu konverzujou, oblečený v potápěčský výbavě, která uspokojuje jejich touhy.
Lahváč na konečný v bufetu, tam v televizi nad stolem pomníček drsnýho vojáka, kterej nechtěl umřít, válka ho sťala, byl gay a neřekl to, v tý době to nešlo, po hřbitově se honěj v červenejch oblečcích - jeden jako láma, druhej sadomaso v rudý kožce, po smrti se ti možná splněj sny vojáčku. Tramvaj skřípe, jede nazpátek, přesně po dvaceti minutách. je mi 20.
Ale mně je 28!